Komise pro jazykový kontakt
Činnost komise se řídí dvěma hlavními cíli:
1) Variační lingvistika nemá být považována za pouhý doplněk k tradičnějším výzkumným metodám, ale má být uplatňována konzistentním způsobem tak, aby se kvalitativní a kvantitativní metody navzájem obohacovaly.
Záměrem variačních přístupů je učinit intuitivní vhledy (postřehy) spolehlivějšími. Kvantifikační metody jsou používány k verifikaci (či falzifikaci) poznatků z kvalitativního výzkumu a napomáhají jejich zobecňování. Tyto metody se prosazují prakticky v každé oblasti relevantní pro kontaktovou lingvistiku; navíc stále se častěji dostávají i do vzdělávání na vysokých školách. K relevantním oblastem zde patří především tyto:
- sociolingvistika v labovovském smyslu,
- jazykový zeměpis a dialektometrie,
- areálová lingvistika (primárně s ohledem na menší areály).
2) Variety slovanských jazyků by neměly být zkoumány izolovaně, ať už jde o ně coby předměty výzkumu, anebo o užité metody (viz cíl č. 1). Výzkum variace ve slovanských jazycích by za výzkumem rozmanitosti v jiných jazykových skupinách (např. germánské či románské) neměl zaostávat – slovanská variační lingvistika by měla s nejnovějším výzkumem držet krok a sama ho určovat.
Slovanské nespisovné variety (nářečí, sociolekty, exogenní a endogenní menšinové jazyky atd.) nabízejí celou škálu dosud nedostatečně využitých příležitostí pro výzkum jazykového kontaktu, a to jak kontaktu mezi různými slovanskými varietami, tak mezi varietami slovanskými a neslovanskými. Slovanské jazykové variety se navíc nacházejí v rozmanitých kontaktových situacích, čímž nabízejí řadu objektů pro výzkum nejen v diatopické, ale i diastratické dimenzi (řečeno termíny E. Coseriua). Tento empirický základ nám poskytuje rozumnou šanci nejen zdokumentovat a popsat různé kontaktové situace, které doplní naše poznání jazykové diverzity ze sociolingvistického a strukturního hlediska, ale poskytuje nám i možnost významně přispět k teoretickým přístupům, které prohlubují naše chápání a explanaci jazykových změn.
Pokud jde o metody, variační přístupy vyžadují jazykové korpusy a podobné databáze. Tvorba, zdokonalování a propagace dobře sestavených korpusů a databází jazykové variace (srov. například síť SpoSla: http://parasolcorpus.org/Spoken-Slavic/) musejí být tedy považovány za jeden z hlavních zájmů komise. Takovéto zdroje je třeba propagovat především proto, aby zajistily přístup k udržitelnému a autentickému jazykovému materiálu, což umožní spolehlivě a kompatibilně poskytovat věcné důkazy a navíc díky své dostatečné flexibilitě umožní řešení různých výzkumných otázek.
Oba uvedené cíle by měly působit proti izolaci slavistického jazykovědného výzkumu. Sledování těchto cílů nepopírá ani neumenšuje relevanci kvalitativních metod ve výzkumu kontaktových situací (ať už sociolingvistického, nebo dialektologického ražení). Slovanská lingvistika však potřebuje pevný rámec k tomu, aby s obecně přijatými a uplatňovanými metodami empirického jazykovědného výzkumu nejen udržela krok, ale aby k nim také významně přispěla. K osvětlení obecných otázek (např. role jazykového kontaktu v jazykové změně či důvodů a procesů konvergence a divergence v určitých kontaktových zónách a menších oblastech) mohou být užitečnými kvalitativní metody, které mohou poskytnout cenný vstup pro celou řadu technik variační lingvistiky. Toto vzájemné obohacování je možné pouze s důslednou podporou tvorby a používání udržitelných korpusů a výměny velkého a rozmanitého objemu dat. Jako logický rámec pro sdílení dat může sloužit otevřený přístup používající licence Creative Commons, které podporují maximální otevřenost. Průvodce licencemi Creative Commons se nachází na:
https://creativecommons.org/licenses/
https://en.wikipedia.org/wiki/Creative_Commons_license
Komise by tudíž měla být složena z výzkumníků, kteří jsou ochotni a schopni se navzájem doplňovat tak, aby zaručili odpovídající pokrytí podle následujících kritérií:
- pokrytí variačních a kvalitativních („tradičních“) metod,
- optimální rozmanitost současných i historicky doložených případů jazykového kontaktu s účastí slovanských jazykových variet (jak v mezislovanském, tak slovansko-neslovanském kontaktu),
- know-how pro tvorbu, zdokonalování a vytěžování korpusů (primárně mluveného a nespisovného jazyka), databází a repozitářů, které zaručí udržitelnost výměny dat a přístupu k nim stejně jako zásobu nástrojů pro korpusové vyhledávání.
Björn Wiemer (předseda), Univerzita Jana Gutenberga, Ústav slavistiky, turkologie a pobaltských studií (odd. slavistiky) – wiemerb@uni-mainz.de
V Mohuči dne 27. prosince 2017